Stručný nástin minulosti rodu

 Jméno Moučka svědčí pro rodinu původem mlynářskou. Ve Žďáru nad Sázavou stál donedávna prastarý Moučkův mlýn, jméno Moučka se v minulosti vyskytovalo v Řečici na Žďársku, Moučkův mlýn byl pod Zvolí u Bystřice nad Pernštejnem, Moučkové byli na tzv. Kavrdově mlýně nedaleko Deblína a jsou dosud na Moučkově, jinak Spáleném mlýně pod Svatoslaví. Jméno Moučka se velmi rozšířilo v Deblíně a okolí.

 První nám známá zmínka o jméně Moučka je v dějinách obce Řečice (farnost Radešovská Svratka), dnes v okrese Žďár n.Sázavou. Žďárský opat Linhart koupil v Řečici dvůr a pak ho roku 1482 prodal i s rybníčkem Mikuláši Moučkovi. Ale již v roce 1503 vzal žďárský klášter dvůr od Mikuláše Moučky zpět a Moučkovi zůstal jen rybníček, les a některá práva (viz Archiv český IX, listiny žďárského kláštera, str.394, čís.31, str.435, čís.75; viz též Vlastivěda moravská II, Novoměstský okres, obec Řečice, str.600).

 Moučkův mlýn u Žďáru nad Sázavou

 Žďár n.S. má zpracovány své dějiny velmi podrobně v práci M.Zemka a A.Bartušky „Dějiny Žďáru n.S.” Zde nalezneme početné údaje, které se týkají bývalého Moučkova mlýna. Již v urbáři (soupisu poddanských povinností) z roku 1407 se připomíná mlýn na břehu potoka Bystřice (dnes Staviště). Znovu se žďárské mlýny připomínají v urbářích z let 1462 a 1483.

 První výslovná zpráva (kromě urbáře) o mlýně v městě se vyskytuje v roce 1549, kdy Štěpán Moučka koupil roli a louku v městském areálu za 140 kop grošů od Kašpara Vykuky. V městských knihách se objevují jako svědci mlynáři Jan Moučka (1589) a Vít Moučka (1594 a 1608). Z toho je patrno, že mlýn byl dlouhou dobu v rukou rodu Moučků a slul proto mlýnem Moučkovým, jak se dovídáme roku 1672, kdy „byl prodán mlýn Moučkůj, času nedávného k ruce obecní ujatý”. (Výše citovaná kniha, sv.II/1, str.237-238.)

 Mlýn střídal majitele. Dle uvedené knihy cituji ještě následující: „Číslo popisné 306 (dnes 183): Samota tzv. Moučkův mlýn: Kašpar Vykuka - Štěpán Moučka 1549 (za 140 kop), Jan Moučka 1589, Vít Moučka 1594, 1608, Michal Spitz, primátor, 1672 (za 942 kop grošů), a mnoho dalších až do roku 1621.

 Ve Žďáře byl ještě jeden dům v rukou Moučků, staré číslo 264 (dnes 147): Dům Moučkovský, Řehoř Malíř - Vít Moučka, vdova Moučková 1674.

 Nejnovější osudy tohoto tzv. Moučkova mlýna cituji dle práce Fr.Mokrého. Jde o závěrečnou část, kterou autor napsal jako znalec současných i nedávno minulých poměrů ve městě. „Za Protektorátu (1939-1945) byla činnost mlýna i vodní pily v roce 1942 zastavena a od té doby již nebyla obnovena. Stalo se tak na úřední zákrok … Část pozemků za mlýnek byla vyvlastněna na stavební parcely pro rodinné domky na tzv. Vysočanech I. Další část pozemků byla zatopena přehradou na potoku Staviště, z níž se čerpá pitná voda pro město a okolí. Roku 1963 mlý, pila a obytné stavení vyhořely do základů. Zachráněny byly pouze hospodářské budovy, stodola a stáje, které dodnes používají Státní statky. Fotografie mlýna i částí budov jsou v okresním vlastivědném museu ve Žďáře n.S.”

 Moučkův mlýn u Zvole

 Naše cesta za minulostí Moučkova rodu bude nyní pokračovat v čís.65 ve Zvoli u Bystřice nad Pernštějnem. Asi půl hodiny cesty ze Zvole (o něco méně z Blažkova) je v údolí potoka malebně položen Moučkův mlýn; mlýnů je zde několik, pro naši rodovou historii má ještě význam Míčův mlýn. Rodina Moučkova hospodařila na mlýně č.p.65 dlouhá staletí. Zmíněný Ing.Josef Moučka píše v dopise z roku 1902: „Roku 1496 koupil jakýsi Nedoma Moučkův mlýn ve Zvoli. Tento Nedoma předal mlýn své dceři, která si vzala nějakého Moučku, pocházejícího z mlýna u Žáru. Tento mlýn u Žďáru se dosud jmenuje Moučkův, ačkoliv Moučkové na něm již nejsou.” Originál tohoto zápisu z roku 1496 se zatím nepodařilo najít, nemohu tedy nic bližšího k této jistě velmi zajímavé historii poznamenat.

 Nejstarší archivní prameny k minulosti Moučkova mlýna jsou ve Státním archivu v Brně. První zápis o tomto mlýně jsem našel ve staré gruntovní knize panství žďárského, je to pozemková kniha č.985. Na str.251 je zápis nadepsaný „Mleyn Petra Mauczky”. Zápis je český, psaný ovšem dobovým pravopisem a místy těžko čitelný. Dne 15.srpna 1636 koupil Petr Moučka od své matky Anny (jméno zemřelého otce uvedeno není), vdovy, mlýn se vším příslušenstvím za 350 zlatých. V zápise jsou uvedeny různé povinnosti kupce, závazky a jak má mlýn splácet. Zdá se, že mlýn byl alespoň částečně ušetřen nejhorších běd Třicetileté války, ležel stranou v údolí. Vzpomeňme jen, že Švédové obléhali celkem nedaleký Pernštejn. Splátky jsou poznamenány a končí rokem 1653. Uvedená Anna a její syn Petr jsou první dvě osoby, které můžeme položit jako jisté předky Moučkova rodu. S Petrem Moučkou se setkáváme ještě v tzv.seznamu komínů z 7.11.1667. Je zde uveden Petr Moučka, mlynář, měl 25 měřic. Poslední přímá zpráva o Petru Moučkovi je z 8.9.1674 v tzv.Druhé lánové vizitaci, tj. soupisu poddaných po Třicetileté válce: Petr Moučka, 34 měřic polí III.třídy. Zdá se, že jde o stejnou osobu, neboť není poznamenáno, kdo (rozuměj jiný předek, majitel) byl na usedlosti před tím při První lánové vizitaci (zhruba 1655-56).

 Další pátrání přeneseme do nejstarší dochované matriky ze Zvole. První zápis se jménem Moučka, který se mi podařilo určit, je z 10.101696, kdy se ženil Jiřík, syn Petra Moučka s Kateřinou. Není poznamenáno 'zemřelého Petra Moučky', tak snad otec Petr Moučka ještě žil, nemůžeme ovšem s jistotou rozhodnout, zda nešlo o Petry dva - otce a syna - období je to dosti dlouhé (1636 až 1696). K 18.6.1703 je v matrice uveden křestní zápis dcery Anny. Se zmíněnou Kateřinou se setkáváme ještě roku 1738, kdy 16.4. ve věku 67 let zemřela Kateřina - zasloužilá mlynářka ze Zvole. Narodila se tedy přibližně v roce 1671. Zde můžeme upřesnit úvahu, zda šlo o jednoho nebo dva Petry. Předpokládejme, že manžel Kateřiny byl o něco starší, že se tedy mohl narodit asi kolem roku 1665 a že mohl být synem (ne vnukem) Petra Moučky, který se připomíná v letech 1636, 1653, 1667 a 1674. Jiný zápis nám sděluje, že 16.11.1734 zemřel Martin, syn po zemřelém Jiříku Moučkovi, ve věku 11 let. Jiřík Moučka tedy zemřel před rokem 1734, tedy dříve, než jeho manželka Kateřina.

 Pokračovat můžeme v dalším svazku matriky a zápisy můžeme již souvisle konfrontovat se zápisy v pozemkové knize z druhé poloviny 18.století. Majitelem mlýna byl Bernard Moučka, který převzal mlýn někdy v první polovině 18.století. Narodil se asi roku 1705. Za ženu měl rovněž jistou Kateřinu, oženil se asi roku 1734. V matrice můžeme číst řadu zápisů o jeho dětech. Tak 5.9.1736 se narodila Marie, 23.9.1737 se narodil Václav, 21.11738 zemřela tříletá Terezie, 1.4.1742 zemřela rok stará Anna. Dětská úmrtnost těžce odléhala na rodiče. 16.8.1771 ve věku 23 let zemřel syn Jiří. Kateřina Moučková zemřela 10.7.1772 ve věku 65 let, odkud byla, nevíme. Starý mlynář Bernard Moučka, který byl již od roku 1758 na výměnku, zemřel téhož roku. Bernard, kterého můžeme sledovat i v řadě jiných pramenů, měl mlýn, pilu, lisovnu oleje, vše na nestálé vodě, polnosti byly 'za mlejnem, u mlejna, za stodolou, u stavu', celkem 34 měřic.

 Pokračovat můžeme jednak dle matrik, jednak dle pozemkové knihy č.16754. Bernardův syn Václav hospodařil od roku 1758. Asi v roce 1759 se oženil s jistou Terezií. V letech 1759 až 1771 se jim narodilo celkem 6 dětí: Jan, Anna, Josefa, Jiřík, Josef a František. Manželka Terezie zemřela v roce 1772 ve věku 34 let, narodila se tedy někdy v roce 1738. Václav ji přežil až do 19.století.

 Pro nás je tento Václav velmi důležitý, neboť 1.1.1787 koupil pro svého syna Jiřího Moučku tzv. Kavrdův mlýn nedaleko Deblína.

 Dalším majitelem mlýna ve Zvoli byl bratr Jiřího Josef Moučka. Někdy po roce 1800 se oženil s Alžbětou. Rodný mlýn převzal od Otce Václava v roce 1803, sám odešel na výměnek v lednu 1843.

 Jeho syn Josef Moučka ml. převzal mlýn v roce 1843, zemřel v roce 1876. Pro svého syna koupil Zábršův mlýn nedaleko Zvole. Byl to prastarý mlýn, rodina Zábršova na něm hospodařila již před rokem 1600. (Roku 1905 tento mlýn vyhořel.) Synem tohoto Josefa Moučky byl již zmíněný Ing.Josef Moučka, snad autor předpokládané první rodinné kroniky Moučků.

 Mlýn č.65 pod Zvolí zdědil po otci František Moučka 24.2.1882. Jeho ženou byla Marie Nosáková z Nového Města na Moravě, od roku 1883 měli mlýn připsán společně. Jeho sestra se provdala asi v roce 1877 za pana Šíra do Nového Města.

 Posledním dědicem mlýna ve Zvoli byl Framtišek Moučka ml. Zemřel však již ve věku 18 let někdy kolem roku 1900. Matka-vdova mlýn prodala Františku Šiklovi z Jam u Žďáru n.S a sama se odstěhovala do Nového Města. Její dcera se provdala za pana Drobného, profesora obchodní akademie v Brně.

 Rodina Moučkova na Kavrdově mlýně

 Václav Moučka koupil pro svého syna Jiříka mlýn od Petra Tomka 1.1.1787. Jméno má tento mlýn po Jiříku Kavrdovi, který se uvádí k roku 1678 při Nelepši, měl 15 měřic polí a mlýn o 1 složení.

 Jiří Moučka se narodil ve Zvoli 27.6.1767. Jeho manželkou byla Veronika Míčová z jiného mlýna nedaleko Zvole. Známe jména jejich dětí: Matěj, Josef, Jiří, Antoním, Filipina a Veronika. (Z lístku z pozůstalosti Josefa Moučky lze usuzovat, že se Moučkové ve Zvoli hlásili kolem roku 1800 k vyznání evangelickému, snad po vydání Tolerančního patentu roku 1781; před rokem 1820 se vrátili k vyznání katolickému.).

 Zápis v pozemkové knize z 3.2.1818 jedná o pozůstalosti po Jiřím Moučkovi (+ 1816). Matěj dostal mlýn na „Kavrdě”, bratři Josef a Jiří se měli vyučit, sestry dostat podíl a měla jim být vystrojena přiměření svatba, matce Veronice zaručen výměnek.

 Josef Moučka se přiženil do Deblína na č.p.49.

 Jiří Moučka je předkem Moučků na Spáleném mlýně pod Svatoslaví (= Radoškov č.19). Svatební smlouva z 11.11.1884 - František a Marie Moučka, od 3.11.1900 Adolf Moučka, od 24.10.1960 Adolf Moučka ml.

 Matěj zůstal na Kavrdě, za ženu měl Annu Drabíkovou ze mlýna v Dolních Loučkách.

 Po nich zdědil Kavrdův mlýn syn Jan Moučka st (* 1817), jeho ženou byla Josefa Richtrová. Jejich děti: František (1853), Anna (* 1855) Jan (* 1857) Josef (* 1860, + 1861).

 Mlýn převzal Jan Moučka ml., oženil se s Emilií Krejčí.

 Jejich syn Antonín (* 1892) se v roce 1923 oženil s Bertou Balákovou z Prosatína. Bývalý mlynář Antoním Moučka bydlel asi od roku 1950 v Tišnově, nyní je snad v Domově důchodců v Sokolnicích. Snad má bratra Otakara v Hrušovanech n.J., jeho sestra prý zemřela v mládí.

 Konečné osudy Kavrdova mlýna dle pozemkové knihy jsou následující:

Od roku 1937 vlastnil mlýn Fr.Hloušek z nedalekého Falsova mlýna. V roce 1939 přešel mlýn na Olgu Rossi z Brna. Pila byla zrušena a místo ní postavena vilka. Nyní patří mlýn Státním lesům. Vlastní budova mlýna byla zbořena asi v roce 1960, jen místo je znát, kde mlýn stával…. Stojí zmíněná vilka a vzadu dlouhá přízemní stavení s výměnkem.

 Tak zanikl po 300 letech Kavrdův mlýn, Moučkové na něm byli rovných 150 let …

 Rodina Moučkova v Deblíně na č.p.49

 Syn mlynáře Jiřího Moučky z Kavrdova mlýna - Josef Moučka - se narodil 1.5.1805 v Úsoší 6 (= Kavrdův mlýn). Vyučil se sklenářem a na počátku roku 1831 se oženil s Mariannou Velebovou. Tak se dostali Moučkové na dům č.p.49 v Deblíně.

 Josef Moučka st. zemřel 2.3.1850, jeho žena v roce 1890.

 Jejich syn Josef Moučka ml. se narodil 31.1.1835 v Deblíně 49, zemřel tamtéž 7.7.1890. . V roce 1860 se oženil s Marií Danielovou (1840 - 1902). Zemřel v roce 1890.

 Na domě č.49 zůstala dcera Anna (* 1882), která se v roce 1901 provdala za Františka Baláka. Tím jméno Moučka z domu č.49 zmizelo.