Moučkův dům

 Tajemná událost ze srpna 2013
(převzato z materiálů Regionálního muzea)
Zkrácený text

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ MOUČKOVA DOMU (22. 8. 2013)

Ve čtvrtek 22. srpna 2013 byl slavnostně otevřen Moučkův dům, nová budova Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou s trvalou expozicí.

S úderem sedmnácté hodiny všechny přítomné krátce přivítal ředitel Regionálního muzea Zdeněk Málek. Pásku poté přestřihla senátorka a starostka města Žďáru nad Sázavou Ing. Dagmar Zvěřinová, místostarostové Mgr. Jaromír Brychta a Bc. Ladislav Bárta, náměstek hejtmana kraje Vysočina Ing. Vladimír Novotný a Ing. Erika Šteflová, zástupkyně Strukturálních fondů EU – ROP Jihovýchod, z jejichž zdrojů byla většina projektu financována.

Moučkův dům si prohlédlo na 300 návštěvníků. Největší ohlas sklidil prvorepublikový obchod, ve kterém si autor výstavy Mgr. Miloslav Lopaur zahrál na úslužného majitele, a také parádní měšťanský salón, kde Mgr. Stanislav Mikule vyprávěl zajímavé historky ze života žďárského měšťanstva. Líbila se také expozice, která návštěvníky provází nejdůležitějšími událostmi z historie města a také je seznamuje s typickými místními výrobky a řemesly.

Dveře Moučkova domu jsou návštěvníkům otevřeny

ozšíření Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou o takzvaný Moučkův dům je novým bonusem pro návštěvníky a milovníky historie.

Moučkův dům je pojmenován po někdejším majiteli, na počátku 20. století zde totiž sídlily zámečnické dílny u Moučků. Historie této budovy ale sahá ještě mnohem dál.

Původně sloužil tento objekt k výuce žáků. První písemná zmínka o budově je z roku 1672, tehdy měla třída v patře vestavěnou srubovou konstrukci. Do školy vcházeli žáci směrem od kostela, dnešní umístění vchodu je na druhé straně. Ve století 18. se mohla zdejší škola pochlubit nejen kvalitní výukou, ale také vynikajícími kantory.

Škola byla v roce 1820 zrušena a do někdejších učeben se nastěhovali barvíři. Po nich sem přesídlily již zmíněné Moučkovy zámečnické dílny. Před tím, než se objekt dostal do rukou muzea, se tu ještě vystřídalo několik organizací.
 

Foto: Kamila Dvořáková
Napsala: Helena Zelená Křížová
 

Toto napsal p.Mgr.Mikule z Regionálního muzea panu Palečkovi z Plzně v roce 2010:
"...bohužel Vás příliš nepotěším, v našem muzeu se o rodu Moučků nic nenachází. Žďárská mlynářská rodina Moučků zde žila do počátku 17. století. Zanechala po sobě pouze označení "Moučkův mlýn", který byl ve 20. století zbořen. Šlo o č. p. 183 a poslední známý majitel byl Vít Moučka roku 1608. Připomínají se zde: Kašpar Výkuka, od kterého mlýn koupil Štěpán Moučka roku 1549 za 140 kop gr., dále Jan Moučka 1589, Vít Moučka 1594, pak ještě 1608; primátor Michal Spitz koupil samotu Moučkův mlýn od obce roku 1672 za 942 kopy gr. (Informace z knihy Zemek, Metoděj - Bartušek, Antonín: Dějiny Žďáru nad Sázavou II/1 (1618 - 1784). Havlíčkův Brod 1962, s. 291.)  
Konec citátu
 

A toto napsal mně:
Prozatím Vám můžu říct, že dům získal někdy na přelomu 19. a 20. století zámečník Antonín Moučka. Jeho syn Ladislav dům vlastnil od roku 1925 a byl též zámečník, krom toho ještě kinooperatér a jeho žena Greta vedla dámské krejčovství. V přízemí domu byly zámečnické dílny, v patře byt Moučkových a v kuchyni krejčovská dílna (zkoušelo se v obývacím pokoji). Dům č.p. 329 po nich získal své jméno. Ještě po 2. světové válce zde fungovala zámečnická dílna pod správou komunálního podniku.

Potomkem rodu je Ing. Jiří Moučka, zástupce ředitele žďárské VOŠ a SPŠ.

Krom toho ve Žďáře žila rodina Moučkových, vlastnící Moučkův mlýn (dnes již nestojí, jeho torzo je na Vysocké ulici). O jejich příbuzenských vazbách teď z hlavy nic nevím.
Konec citátu

Dotazem u výše zmíněného Ing. Jiřího Moučky se podařilo sestavit kousek žďárské "větve" našeho (?) rodu, bohužel se nepodařilo zjistit žádnou návaznost na nám známý rodokmen.
Nepomohlo ani hledání v digitalizovaných matrikách Acta publica. Chybí možná jediná (a rozhodující ?) generace - otec Antonína.

A toto k tomu Jiří napsal:

Informace do rodokmenu jsem získával dost složitě, něco z dostupných dokumentů po mém dědovi a babičce (Ladislav a Markéta) a další od mé matky (Elišky). 
Rod Moučků je v našem městě poměrně dost známý z doby před druhou světovou válkou, uvádí se v několika knihách. Děda Ladislav i  babička Markéta měli každý svoji živnost, děda velkou zámečnickou dílnu a babička vyhlášené krejčovství. Dům v kterém provozovali své živnosti dnes slouží jako regionální muzeum. V příloze zasílám dva dokumenty na ukázku. 

Poznámka: na letáku je stará fotografie cca z roku 1932, kde u dveří stojí děda Ladislav, vedle babička Markéta a v náručí má dceru Alenku, v přední části fotografie malý kluk
je můj otec Jiří (kliknutím na obrázek lze otevřít zvětšený obrázek). 
-- 

·